Rok 2013 přináší podnikatelům řadu změn, které se odrazí takřka ve všech oblastech jejich profesního zaměření. Pro lepší orientaci v současné legislativě, pokud jde o daň z přidané hodnoty, uvádíme praktický souhrn nejdůležitějších novinek zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).

Novelizace dvojího rázu

Ačkoli média v průběhu loňského roku častokrát hovořila o novele v jednotném čísle, faktem zůstává, že s účinností od 1. ledna 2013, došlo k přetvoření ZDPH hned dvojnásobně. První část jsme mohli zaznamenat v souvislosti s úspornou politikou vlády v podobě tzv. „protischodkového balíčku 2013“. Kromě novelizace jiných zákonů, jako patrně nejpodstatnější změnu obsahoval zvýšení sazby DPH o jeden procentní bod, a sice v případě snížené sazby ze 14 % na 15 %, základní sazby z 20 % na 21 %. Ministerstvo financí s aktuální výši sazby daně z přidané hodnoty výhledově počítá až do 31. prosince 2015.

Druhá a bezesporu zajímavější obměna se odehrála s odkazem na tzv. „technickou novelu zákona o DPH“ či chceme-li euronovelu zákona o DPH. Jelikož je její dopad do podnikatelské sféry nezanedbatelný, považuji za vhodné ve zbytku textu nastínit základní aspekty, jež by měly být při aplikaci novelizovaného ZDPH zohledněny.

Nové základní pojmy – § 4 ZDPH

  • Místo pobytu: aktualizace pojmu pro fyzické osoby (§ 4 odst. 1, písm. i)
  • Sídlo: nová definice pro všechny osoby povinné k dani (nahrazuje mimo jiné dřívější § 4 odst. 1, písm. j – místo podnikání)
  • Provozovna: nová definice (§ 4 odst. 1, písm. k)
  • Osoba neusazená v tuzemsku: (§ 4 odst. 1, písm. n)
  • Osvobozená osoba: (§ 4 odst. 1, písm. o)
  • Kurz: týká se přepočtu cizí měny na českou a souvislé stanovení kurzu platného k určitému dni (§ 4 odst. 4)
  • Identifikovaná osoba: §§ 6g, 6h a 6i
  • Novinkou je § 4a přinášející definici obratu.

Unijní vliv

Mezi jednu z povinností vyplývajících z členství České republiky v Evropské Unii, patří implementace harmonizačních směrnic do tuzemské právní úpravy ve stanovené lhůtě. Obdobná situace nastala v případě novely č. 502/2012 Sb., jež reaguje na unijní Směrnici Rady č. 2010/45/EU. Ve zkratce zpracovává hlavně technické změny, usměrňuje pravidla fakturace a zastupuje rovněž nástroj, který má napomoci v boji proti daňovým únikům. Zavádí ovšem i nové termíny jako institut identifikované osoby, případně další (např. obrat, kurz apod.) posléze rozvádí a definuje. Pro přehlednost změnu některých pojmů, včetně těch nově vymezených, uvádím společně s příslušným ustanovením v tabulce.

Daňové doklady (dále i „DD“)

Formální náležitosti daňového dokladu vymezuje blíže ustanovení § 29 ZDPH, přičemž pro jejich vystavení platí základní pravidlo – musí být vystaveny do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnit plnění. Z tohoto pravidla samozřejmě existují výjimky pro specifické situace zmíněné v § 28 odst. 4 výše uvedeného zákona. Předpis nicméně připouští také vystavování tzv. zjednodušených daňových dokladů (tzn., nemusí obsahovat veškeré náležitosti) za předpokladu, že celková částka dokladu nepřevýší 10.000,- Kč. Opět je však nutné respektovat výjimky.

Jakýkoli daňový doklad lze od nového roku evidovat v elektronické podobě, a to pokud byl vystaven a obdržen elektronicky. Zároveň s použitím DD v elektronické formě musí souhlasit osoba, pro níž se plnění uskutečňuje, resp. odběratel.

Konečně, od ledna letošního roku je třeba dbát na povinnost zajištění věrohodnosti původu, neporušení obsahu a čitelnosti DD, v návaznosti § 35 ZDPH zmiňuje požadavek uchování daňových dokladů, a to jak listinných, tak elektronických.

Povinnost zveřejnění bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost

Všem plátcům daně běží od 1. ledna 2013 lhůta k tomu, aby správci daně oznámili čísla účtů používaných v rámci své ekonomické činnosti, nejpozději do dvou měsíců od nabytí účinnosti novely, tedy do 28. února 2013. Neučiní-li tak, nastupuje domněnka, dle níž ke zveřejnění plátce daně určil všechny účty evidované na základě registrační povinnosti subjektu. Bankovní spojení se následně stanou součástí informačních systémů o plátcích DPH, přičemž ke kompletnímu zveřejnění dojde 1. dubna 2013. Poslední zmíněné datum je navíc důležité i pro uplatnění nového institutu ve smyslu ručení za daň.

Ručení za daň, institut tzv. nespolehlivého plátce

Uvedené problematice bude věnován jeden z následujících článků přístupných zde na webu.

Zdaňovací období

Na délku zdaňovacího období si podnikatelé musí dát od nového roku pozor, neboť byla stanovena na kalendářní měsíc. Tradičně ale i zde figuruje výjimka z pravidla. Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pakliže naplní zákonem stanovené podmínky. Typicky např. jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 miliónů korun, není nespolehlivým plátcem atd. (viz blíže § 99a ZDHP).

Evidence pro účely DPH a povinná elektronická podání

V kontextu řečeného nelze vynechat ani následující sérii povinností. Plátce daně je mimo jiné povinen evidovat u všech přijatých zdanitelných plnění, s výjimkou plnění, na něž byly vystaveny zjednodušené DD, daňové identifikační číslo dodavatele, resp. osoby, která uskutečňuje plnění. V neposlední řadě s příchodem roku 2014 zákon počítá s nutností uskutečňovat veškerá podání vůči správci daně elektronicky, typickým příkladem bude podání daňového přiznání a jiné. Roční lhůta zde funguje jako přípravná.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty zasahuje a mění značným způsobem dosavadní ustálenou praxi podnikatelských subjektů. Logicky taktéž ovlivní jejich stávající ekonomickou činnost. S ohledem na to, že rozsah změn, včetně jejich obsáhlosti, přesahuje limit tohoto článku, hodláme se dalšími tématy zabývat v následujících měsících. Prostor tak bude věnovaným nejen otázce nespolehlivých plátců DPH, ručení za daň, ale např. i transformaci finanční správy.