Společnosti s ručeným omezeným v roce 2014. Nakolik je ovlivní nová soukromoprávní úprava, o tom již více v pokračování článku o změnách souvisejících s účinností nového občanského zákoníku a dalších předpisů.

Základní právní úpravu společností s ručením omezeným nalezneme s účinností od 1. 1. 2014 v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) s několika výjimkami. Obecná ustanovení týkající se firmy (rozumějte názvu společnosti), obchodního tajemství či obecné úpravy právnických osob (včetně likvidace společnosti) se toliko nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Alespoň základní přehledové seznámení s novou právní úpravou je předpokladem pro řádné fungování podnikání v následujících letech. Výchozí zásada NOZ a souvisejících předpisů totiž předpokládá úpravu práv a povinností subjektů odchylně od zákona, pakliže to zákon výslovně nezakazuje. Hlavním cílem je tedy v kontextu řečeného snaha o co největší zachování smluvní svobody. NOZ by tak měl fungovat spíše ve smyslu podpůrném, za předpokladu, že mezi stranami nedojde k dohodě. Obdobná koncepce nicméně přenáší na fyzické a právnické osoby značnou odpovědnost (v případě společností s ručením omezeným se např. může uplatnit tzv. společnická žaloba proti jednateli dle § 157 a násl. ZOK).

Vrátíme-li se však ke konkrétnější úpravě společnosti s ručením omezeným, především zdůrazněme společná ustanovení pro obchodní korporace a družstva současně zahrnutá v ustanoveních § 1 až 94 ZOK. Konkrétní regulaci společnosti s ručeným omezeným pak blíže nalezneme v ustanoveních § 132 až 242 ZOK

STRUČNĚ K ZÁKLADNÍMU KAPITÁLU A OPT-IN KLAUZULI

Za bezesporu nejdiskutovanější novinku od nového roku patří možnost založit společnost s minimální výší vkladu jedné koruny české (blíže ustanovení § 142 ZOK). Nejistotu, kterou taková společnost bude vzbuzovat pro případné obchodní partnery, netřeba zmiňovat. ZOK však počítá s částečnou ochranou s odkazem na ustanovení § 40 v podobě tzv. omezení výplaty zisku nebo jiných vlastních zdrojů.  Společnosti je tak fakticky zakázáno činit jakékoli úkony, jimiž by si způsobila úpadek či jakýmkoli způsobem ohrozila své věřitele (tzv. test úpadkem).

Pouze pro připomenutí zmiňme i opt-in klauzuli, o které bylo pojednáno v předchozím článku. Za účelem zabránění případnému rozporu mezi starou úpravou v obchodním zákoníku a novou úpravou v ZOK, mají společnosti možnost do dvou let od nabytí účinnosti ZOK plně podřídit své záležitosti nové právní úpravě.

NOVINKY V ÚPRAVĚ PODÍLŮ NA SPOLEČNOSTI

Zásadním způsobem dochází k proměnám podílů společnosti s ručením omezeným. Ustanovení § 135 odst. 1 ZOK nejenže schvaluje existenci různých druhů podílů, pakliže to stanoví společenská smlouva, ale současně ustanovení § 135 odst. 2 ZOK připouští, aby společník vlastnil více podílů najednou, a to i různého druhu. Právní úprava si v tomto smyslu klade za cíl flexibilnější dispozici s podíly. Do budoucna tak například společníci nebudou nuceni své podíly rozdělovat (jako tomu bylo dle dosavadní právní úpravy), nýbrž mohou kumulovat větší množství podílů a s nimi bezproblémově disponovat či je dále převádět. Společenská smlouva nadto umožňuje spojit s některými podíly práva a povinnosti nad rámec ostatních podílů (typicky např. právo na přednostní výplatu zisku apod.)

KMENOVÝ LIST A SOUVISEJÍCÍ POVINNOSTI

Zjednodušení převodu obchodního podílu nově napomáhá institut tzv. kmenového listu neboli cenného papíru na řad. Ustanovení § 137 ZOK předpokládá, že podíl společníka může být představován kmenovým listem, opět je však nutná úprava ve společenské smlouvě. Kmenové listy mohou být dále spojeny pouze s podíly, jejichž převoditelnost není podmíněna nebo omezena. V praxi proto za splnění podmínek lze převod obchodního podílu uskutečnit pouze předáním kmenového listu s rubopisem na základě ústní dohody.

FINANČNÍ ASISTENCE

Finanční asistencí rozumějme poskytnutí finančních prostředků formou půjčky či úvěru, případně formou zajištění ze strany obchodních korporací, respektive společnosti s ručením omezeným. Problematická a zejména výkladově nejednotná dosavadní úprava v obchodním zákoníku v praxi způsobila přijetí názoru, že společnost může poskytovat finanční asistenci pouze do výše vlastního kapitálu společnosti. Nově je finanční asistence povolena za splnění podmínek ustanovení § 200 ZOK. Větší odpovědnost se v tomto směru přesouvá na jednatele společnosti, neboť je povinen vypracovat písemnou zprávu se zdůvodněním poskytnutí finanční asistence, uvedením výhod a rizik pro společnost. Finanční asistence současně nesmí být v rozporu se zájmy společnosti, přičemž jednatel společnosti má povinnost počínat si s péčí řádného hospodáře.

MOŽNOST JEDNOSTRANNÉHO VYSTOUPENÍ ZE S.R.O.

Celková liberalizace úpravy společnosti s ručením omezeným se promítá i do možností jednostranného vystoupení společníka. V případech, kdy společník nesouhlasí s přijatým rozhodnutím valné hromady, které se týká změny převažující povahy podnikání společnosti nebo prodloužení trvání společnosti, může ze společnosti vystoupit, pokud hlasoval na valné hromadě proti (viz blíže ustanovení § 202 ZOK). Současně, pokud byl společníkovi z jakéhokoli důvodu odepřen souhlas s převodem podílu, má možnost s odkazem na § 207 odst. 3 ZOK ze společnosti vystoupit. Výjimkou není ani případ schválení příplatkové povinnosti. Společník, který nehlasoval pro její schválení, může společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na nějž se příplatková povinnost váže (§ 164 ZOK).

Mgr. Klára Sommerová